Ještě před několika desítkami let nebyl pohled na rozestavěný rodinný dům plný příbuzných a kamarádů ničím neobvyklým. Jeden míchal beton, druhý zdil, někdo přijel pomoct se střechou a po práci se pokračovalo zase další víkend.
Dům se nestavěl několik měsíců, ale klidně několik let. Důležité bylo, že se stavělo „pro sebe“ a že velkou část práce zvládla rodina vlastníma rukama.
Dnes je situace úplně jiná. Mladí lidé stále přemýšlejí nad tím, jestli by svépomocí nedokázali výrazně ušetřit. Jenže je vůbec možné postavit tímto způsobem moderní rodinný dům i dnes?
Dříve nebylo neobvyklé stavět několik let
Pro generaci našich rodičů a prarodičů znamenala stavba domu často zásadní životní projekt.
Materiál se sháněl postupně, velká část prací se dělala vlastními silami a pomoc rodiny byla samozřejmostí. Kdo uměl zdít, pomohl se zděním. Elektrikář v rodině řešil elektřinu. Známý instalatér zase vodu.
A pokud peníze došly, stavba se jednoduše na nějakou dobu zpomalila.
I proto dodnes na českých vesnicích stojí velké rodinné domy, které vznikaly postupně několik let a někdy se dokončovaly ještě dlouho poté, co se do nich rodina nastěhovala.
Svépomoc ale neznamená, že všechno musíte udělat sami
Představa, že svépomocná stavba znamená vlastníma rukama vykopat základy, vyzdít dům, udělat elektřinu a nakonec vylézt na střechu, je trochu zavádějící.
I dnes lze část stavby zvládnout vlastními silami a zbytek přenechat odborným firmám.
Právě tento model může být pro mladé stavebníky nejzajímavější.
Jednodušší práce, přípravu staveniště, některé dokončovací práce, malování, terénní úpravy nebo část interiéru lze za určitých okolností zvládnout svépomocí. Naopak elektroinstalace, plyn, některé technické instalace nebo práce vyžadující odbornou způsobilost už mají svá jasná pravidla.
Moderní svépomocná stavba proto často není o tom udělat všechno sám, ale dobře poznat, co se vyplatí udělat vlastníma rukama a co už ne.
Moderní dům je technicky složitější
Rodinný dům dnes není jen několik zdí, střecha, okna a radiátory.
Běžnou součástí novostaveb mohou být podlahové vytápění, tepelné čerpadlo, řízené větrání, fotovoltaika, venkovní stínění nebo chytré řízení domácnosti.
Zároveň rostou požadavky na energetickou úspornost a správné provedení jednotlivých konstrukčních detailů.
Chyba, kterou člověk při stavbě udělá, se navíc nemusí projevit okamžitě. Špatně provedená hydroizolace, tepelný most nebo nevhodně vyřešený detail střechy se může ozvat až po několika letech.
YouTube návod proto zkušeného řemeslníka vždy nenahradí.
Největším problémem nemusí být cena, ale čas
Právě tady se podle nás rozdíl mezi generacemi ukazuje možná nejvíce.
Stavět svépomocí znamená obrovské množství času.
Po práci jedete na stavbu. V sobotu jste na stavbě. V neděli jste na stavbě. Večer objednáváte materiál, řešíte dopravu a zjišťujete, co bude potřeba udělat příští týden.
A takhle ne několik víkendů, ale klidně mnoho měsíců.
Pokud má člověk zaměstnání, malé děti nebo podniká, může velmi rychle zjistit, že nejdražší položkou celé svépomocné stavby není materiál ani řemeslník.
Je to jeho vlastní čas.
Pomoc rodiny už také není samozřejmost
Ještě jedna věc se změnila.
Dříve bylo běžnější, že několik členů rodiny bydlelo ve stejné obci nebo alespoň v blízkém okolí. A když se stavěl dům, pomáhalo se.
Dnešní rodiny jsou často rozptýlené po různých městech, každý má vlastní práci a vlastní povinnosti. Představa, že deset kamarádů bude celé léto každou sobotu dobrovolně jezdit na stavbu, proto nemusí být úplně realistická.
A i když první brigáda bývá plná lidí, u patnáctého pracovního víkendu může účast vypadat trochu jinak.
Kolik lze vlastně svépomocí ušetřit?
To je pravděpodobně hlavní důvod, proč o ní lidé stále uvažují.
Úspora může být zajímavá, protože část ceny realizace tvoří práce. Jenže jednoduché pravidlo typu „svépomocí postavím dům o třetinu levněji“ neexistuje.
Záleží na typu domu, zkušenostech stavebníka i na tom, kolik prací skutečně zvládne sám.
Do výpočtu je navíc fér zahrnout věci, na které se snadno zapomíná: nářadí, dopravu, pronájem techniky, chyby, znehodnocený materiál a především stovky hodin vlastní práce.
Rozdíl mezi levnější stavbou a výhodnější stavbou proto nemusí být vždy stejný.
Možná se změnil hlavně význam slova svépomoc
Svépomocná výstavba z českých vesnic rozhodně nezmizela. Jen dnes často vypadá jinak.
Místo toho, aby jeden člověk fyzicky postavil celý dům, může fungovat spíš jako vlastní koordinátor stavby. Základy udělá jedna firma, hrubou stavbu druhá, střechu další a některé práce si majitel nechá pro sebe.
Vyžaduje to více organizace, ale zároveň umožňuje držet část nákladů pod kontrolou a zapojit se tam, kde to skutečně dává smysl.
A právě kombinace vlastní práce a odborných profesí může být dnes nejrozumnější podobou stavby svépomocí.
Takže dá se ještě dnes postavit dům vlastníma rukama?
Ano. Jen pravděpodobně trochu jinak než před čtyřiceti lety.
Pokud má člověk zkušenosti, dostatek času, pomoc okolí a chuť učit se, může vlastní prací stále ušetřit nemalé peníze.
Nemusí ale dokazovat, že zvládne úplně všechno.
Někdy je největší výhodou svépomoci právě to, že víte, kdy si vyhrnout rukávy a kdy raději zavolat někoho, kdo danou práci dělá každý den.
